Novinky

Pavel Hlinka: Na cestovní ruch se hledí svrchu

Napsal/a Artao | 19.5.2015
O nás v médiích
  • Na cestovní ruch se hledí svrchu

 

Téma: Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR

14.5.2015   Haló noviny   Strana 3   Z domova

 Jiří NUSSBERGER      

Rozhovor Haló novin s Pavlem Hlinkou, viceprezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

 

* Jak se u nás daří turistickému průmyslu?

 

            V oboru pracuji více než 55 let. Když vezmu jen období po »sametové revoluci«, musím bohužel konstatovat, že jestli se na něco hledí svrchu, tak je to cestovní ruch. Podívámeli se, jakým stylem se staví tento stát k cestovnímu ruchu, můžeme jen utřít slzu a doufat, že jednoho krásného dne se nám rozbřeskne, a že když si Rakousko dáváme jako vzor, že se tak doopravdy stane Vezměme jen základní argumenty. Podíl cestovního ruchu na HDP činí 3 procenta. Nevím, jestli je to mnoho, nebo málo, ale v každém případě v Rakousku je to 8 a u nás by to mohlo být 6 procent. Ale muselo by se pro to něco udělat. Na celkové zaměstnanosti děláme dokonce 4,5 procenta, což představuje cca 230 tisíc lidí, tedy zhruba každý dvacátý člověk pracuje v cestovním ruchu. Je nás víc než zemědělců, a na rozdíl od nich jsme nedostali nic. Oni když nedostanou ty miliardy, tak budou v minusu. Zemědělci mají problém, když prší. My ho máme taky. Když svítí sluníčko, je vedro a lidi sem nepřijedou. Když je zima, tak lidi taky nepřijedou. Máme stejné problémy, jen nemáme ty stovky miliard. My jsme zatím od vlády nic nechtěli. Jen aby nám nepřekážela. Když vezmu, kolik jsme za minulý rok vydělali, to nejsou špatná čísla. Co se týče čistých přínosů zahraničního cestovního ruchu, činily v loňském roce 35 miliard korun.

 

* To je slušný výsledek.

 

            Ale nikoho to nezajímá. Tenhle stát se stará jen o to, aby dostával hlasy ve volbách. Vláda si dává pozor, aby nikomu nešlápla na kuří oko a on se nerozčílil jen proto, že je zloděj. Je zajímavé, že drobným podnikatelům všechno vadí, ale jak je pak možné, že když je to tak nevýhodné, je jich tolik a další se hlásí? Hrají si na ublížené a Češi měli pro »chudáky« vždycky slabost. Když se stát k ekonomice této země bude takhle chovat, budeme počítat hlasy, místo abychom se snažili, aby se ten stát bez ohledu na to, že někoho naštve, staral o prosperitu a rozvoj a skutečně zájmy státu. Do situace Řecka nemáme tak daleko.

            My nechceme od státu peníze, my chceme, aby nám vytvořil podmínky. Styl, jakým se dělá cestovní ruch, je tristní. Pokud ministerstvo pro místní rozvoj raději zruší práci na novém zákoně, nezavazuje to další ministerstva, aby něco dělala. Každý si pak páchá, co chce. Nic je nenutí, aby dělali, co by měli. Nevím, že by existovala nějaká státní strategie cestovního ruchu. A nevyděláváme tak málo, aby nebyla. Máme Českou centrálu cestovního ruchu, té se ještě sníží peníze, protože se někde potřebuje ušetřit.

 

* Podle obecného mínění je to ale právě vaše branže, kde se nejvíce daří »šedé ekonomice«.

 

            Nejvíce lidí pracuje v rámci cestovního ruchu ve stravovacích službách a pohostinství. Svést to na ně, že kradou jen oni, ale nemůžeme. Někteří možná kradou, ale po tisícovkách. Ale je tu dost jiných, kteří kradou po deseti milionech a sta milionech. My chceme, aby se podmínky na trhu narovnaly a platili daně všichni. Ale pořád si myslím, že problém hledáme jinde, než bychom měli. Celkový počet turistů za rok 2014 je odhadován na více než 25 milionů osob. V tom jsou zahrnuti návštěvníci ubytovaní v hromadných ubytovacích zařízeních (8,1 milionu), v individuálních ubytovacích zařízeních (1,9 milionu), jednodenní návštěvníci (13,2 milionu) a turisté tranzitující (2,4 milionu). Cílem jednodenních návštěv byla ve velké míře »nákupní turistika«.

            Zahraniční turisté za loňský rok u nás utratili 177 miliard. Průměrný zahraniční turista u nás utratí 2905 korun za den. Nebýt aktivního cestovního ruchu, neměli bychom ani na to, aby naši lidé mohli jezdit do zahraničí. Děláme aktivní saldo obchodní bilance. Cestovní ruch je bohužel stále poměrně nedoceněným odvětvím a jeho přínos pro českou ekonomiku je často opomíjen.

 

* Zůstává hlavním cílem turistů Praha, nebo jí mohou konkurovat i jiné destinace?

 

            Poměrně pozitivní výsledky má i návštěvnost českých hor, které každoročně navštíví cca 8,6 milionu návštěvníků, z toho 7,1 milionu v zimě. Do veřejných rozpočtů plyne z horských středisek celkem 10 miliard ročně, tvoří tedy 1,2 procenta HDP. Horská střediska zaměstnávají přibližně 36 000 osob (plných ročních úvazků), přičemž cestovní ruch zde zaměstnává asi 25 procent obyvatel žijících v těchto horských oblastech. Pozitivní zprávou je i to, že investice do rozvoje zimních středisek dosahují více než jedné miliardy korun ročně.

            Problém je, že v minulosti ministerstvo pro místní rozvoj prošustrovalo miliardy z evropských peněz, které mohly podpořit cestovní ruch. Mohly se za ně postavit cyklostezky a bazény a další subjekty zlepšující infrastrukturu cestovního ruchu, ale stavěly se hotely pro známé. Kdo to mohl dopustit? Jak je možné, že jsem až dosud neslyšel informaci, kdo to zavinil a jaká opatření byla přijata, aby se to nemohlo opakovat? Teď nemáme ani korunu, protože Evropská unie zavřela kohoutky a my to jen s politováním konstatujeme.

 

* Jak cestovní ruch ovlivnily protiruské sankce?

 

            Samozřejmě, že se projevily. Jen za poslední čtvrtletí minulého roku poklesl příjezd turistů z Ruska o 25 procent. To je poměrně velká suma, protože Rusů sem koncem roku jezdilo nejvíc. Je to velký zásah do ekonomiky hotelů v mimosezoně, protože ve IV. čtvrtletí i v I. čtvrtletí následujícího roku jich tady bylo vždy hodně. Proto mě mrzí, když přijdu na nějaké jednání na ministerstvo a slyším, že tržby za Rusy, které jsme vytěsnili, zachrání Číňani. S tím letadlem, které sem létá jednou týdně. To jsou takové hrátky, kdy se něčím utěšujeme na deset let dopředu, a přitom víme, že to v žádném případě není pravda. Nedokážu posoudit, zda opatření vůči Rusku jsou účinná či nikoli. Nelíbí se mi však, když se někdo snaží naše ztráty zlehčovat a řídit se heslem, že lepší je nějaká výmluva než žádná.

 

* Uvedl jste, co nechcete, aby vláda dělala; co byste naopak potřebovali, aby udělala?

 

            Vláda by se měla shodnout, že cestovní ruch je opravdu strategické odvětví českého hospodářství. Jednoho krásného dne třeba nebudeme dělat auta nebo moře jiných věcí. Ale cestovní ruch tady zůstane. To je podle mého názoru věc, kterou by se vláda měla zabývat. Nejen ministerstvo pro místní rozvoj. Jsou sami, a ministerstvo financí si myslí něco jiného, ministerstvo zdravotnictví a životního prostředí si také myslí svoje, a zrovna tak zahraničních věcí a policie; prostě každý to vidí jen ze svého hlediska. Nejsou schopni si sednout a říct: Budeme to dělat takhle. Takže si každý hraje na svém písečku, chrání si to svoje, jen aby nemusel pracovat pro ostatní.

            Chtěli bychom, aby byl zřízen nějaký útvar nebo skupina, kterou by řídilo přímo předsednictvo vlády. Kdysi to byl vládní výbor pro cestovní ruch a fungovalo to. Jinak nejsme schopni ničeho dosáhnout. Jednat s každým ministerstvem zvlášť je ztráta času. Musíme usilovat, aby byl dokončen zákon o cestovním ruchu a aby byla konečně pro cestovní ruch stanovena nějaká strategie. Uvítali bychom, aby financování cestovního ruchu bylo centrální, a ne tak, že každá vesnice, každý kraj či město utrácí nekoncepčně peníze, které pomohou jen tomu místnímu podnikateli, který za ně něco postaví či vyrobí. Ale tím to skončí. Mělo by se již konečně k cestovnímu ruchu přistupovat jako k průřezovému odvětví, a tak by také měl být řízen.

 

Staňte se členem Asociace hotelů a restaurací České republiky
CHCI SE STÁT ČLENEM

Chcete ušetřit na poplatcích OSA a Intergram? Chcete, aby Vaše ubytovací  a stravovací zařízení hrála první ligu? Chcete mít možnost připomínkovat zákony, jež ovlivňují Vaše podnikání? Potřebujete přihrát více klientů a více zviditelnit Vaše zařízení? Nechcete ztrácet čas vyhledáváním všech nových předpisů a zákonů? Chcete získat novou inspiraci a zkušenosti od svých kolegů?