Novinky

Sdílená ekonomika v Česku roste. Není čas určit pravidla?

Napsal/a Klára Hájková | 22.7.2016
O nás v médiích

Tzv. sdílená ekonomika je v Česku teprve na začátku, roste ale velmi rychle. Aplikace jako Uber a Liftago mají na pražském trhu s osobní dopravou již podíl deset až 15 procent. Trh se sdíleným ubytováním, například Airbnb, zatím představuje pouze jedno procento z celkové kapacity lůžek v ČR. Vyplývá to z Analýzy vybraných sektorů sdílené ekonomiky v Česku, kterou minulý měsíc představila Asociace pro mezinárodní otázky. Evropská komise vydala pro sdílené služby metodické pokyny, což odborníci vítají, ale upozorňují na některé nedořešené otázky, kterým je třeba věnovat pozornost.

 

Mezi hlavní hráče na trhu sdílené osobní přepravy patří Uber, Liftago, Taxify či Hopin Taxi.

V českém hlavním městě zaujímají na trhu s osobní přepravou deset až 15 procent. „A to ať již se odhad vytváří na základě počtu aktivních řidičů, kteří používají aplikace sdílené ekonomiky, nebo podle počtu absolvovaných jízd za jeden měsíc, které v Praze mohou kolísat od 800 000 k jednomu milionu,“ uvádí dokument. S ohledem na zvyšující se objem jízd je možné do několika let očekávat nárůst významnosti těchto služeb.

 

Sdílené ubytování

 

Podle analýzy roste segment sdíleného ubytování v Česku velmi rychle a může dosáhnout až 100 procent za rok. Například Airbnb uvádí meziroční růst svých hostitelských nabídek o 86 procent. Trh se sdíleným ubytováním však dosahuje podle analýzy v ČR z celkového pohledu kapacity lůžek zatím pouhé jedno procento. „Naopak, když se zaměříme na počet realizovaných transakcí v Praze, tak ten podíl může dosáhnout třeba až 25 procent,“ uvedl jeden z autorů analýzy Kryštof Kruliš.

 

Na trhu sdíleného ubytování se zatím nevyprofiloval silný český hráč, který by konkuroval zahraničním platformám. Na českém trhu působí zejména Airbnb, která tu má lokální zastoupení, a dále HomeAway, Vacation Rentals, VRBO či Flipkey.

 

„V současné době je, mimo jiné, velkým rizikem nedostatečné zajištění bezpečnosti hostů a samotných destinací. Máme potvrzeno, že zahraniční turisté, ubytovaní takzvaně v soukromí, nejsou dle zákona registrováni u Cizinecké policie, což představuje za současné situace velké bezpečnostní riziko pro stát a jednoznačné porušování zákona. Navíc se jen v Praze jedná o více než 7 500 bytových jednotek, což je čtvrtina celkové ubytovací kapacity města. Z pohledu zákazníka zde pak není zajištěna ani běžná ochrana například pro případ požáru a osobního bezpečí tak, jak ji musejí splňovat například hotely a penziony,“ upozornil v červnu na některá rizika spojená se sdílením ubytovacích kapacit Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. Reagoval tím mj. na sdělení Evropské komise z počátku minulého měsíce, jež představuje metodické pokyny pro aplikování evropské legislativy na tzv. „spolupracující“ či „sdílenou“ ekonomiku. Toto sdělení podle Stárka nerozlišuje jasně mezi příležitostnou a trvalou činností, při které by měly sehrávat klíčovou úlohu rovněž platformy v podobě poskytování informací oficiálním institucím. „Evropské odvětví pohostinství podporuje přístup, jenž předpokládá, že poskytovatelé služeb nabízející svoje služby trvalým způsobem budou považováni za obchodníky (živnostníky),“ uvedla ve své tiskové zprávě AHR ČR.

 

Případné nastavení prahů a zejména jejich prosazování s cílem zajistit rozlišení mezi příležitostnou a trvalou činností bude podle asociace vyžadovat dobře koordinovanou spolupráci mezi různými hráči včetně platforem, tak aby mohly instituce kontrolovat dodržování pravidel (např. pronajmutí bytu na stanovený počet dnů). „Ve Sdělení Komise spatřujeme určité první pozitivní kroky směrem vpřed, jako např. uznání existence obchodní činnosti v rámci tzv. spolupracující ekonomiky. Mnoho otázek však nadále vyžaduje hlubší objasnění, zejména pak rozsah odpovědnosti platforem,“ uvedl podle zmiňované tiskové zprávy Christian de Barrin, CEO konfederace HOTREC.

Metodické pokyny podle hoteliérů uznávají, že se na poskytovatele služeb mohou vztahovat určité požadavky, jejichž splnění jim teprve umožní přístup na trh, jako je schvalování obchodní činnosti či povinnost opatřit si licenci. Odvětví pohostinství vyzývá instituce k zavedení registrace činností tak, aby bylo možné v případě nesplnění požadavků ze strany poskytovatele podnikat další kroky. Mezi odpovědnosti platforem by tak měla patřit povinnost zveřejňovat pouze takové nabídky, jež registrační požadavky splnily.

 

„Dobře si všímáme toho, že zajištění ochrany spotřebitele zůstává pro Evropskou komisi klíčovou otázkou, a to i v rámci spolupracující ekonomiky. Avšak přístup založený na předpokladu, že by se případ od případu vyhodnocovalo, kdo splňuje kvalifi -kační předpoklady k tomu být považován za obchodníka/živnostníka, a kdo nikoliv, není realizovatelný, zejména s přihlédnutím k neustále se obměňujícím milionům nabídek zveřejňovaných na různých platformách a také zvláště tehdy, pokud se platformy do procesu nezapojí,“ uzavírá Václav Stárek.

 

Zdroj: COT business, červenec/srpen 2016, strana 42

Staňte se členem Asociace hotelů a restaurací České republiky
CHCI SE STÁT ČLENEM

Chcete ušetřit na poplatcích OSA a Intergram? Chcete, aby Vaše ubytovací  a stravovací zařízení hrála první ligu? Chcete mít možnost připomínkovat zákony, jež ovlivňují Vaše podnikání? Potřebujete přihrát více klientů a více zviditelnit Vaše zařízení? Nechcete ztrácet čas vyhledáváním všech nových předpisů a zákonů? Chcete získat novou inspiraci a zkušenosti od svých kolegů?